Jak se léčí revmatoidní artritida

Dnešní léčba revmatoidní artritidy pomáhá snížit zánět kloubů, tiší bolesti a zabraňuje nebo zpomaluje poškození kloubů. Tím pacientům umožňuje býti aktivní, žít normálním životem a odvrátit vývoj nemoci do stadia invalidity.

Nemoc nelze zcela vyléčit, léčba je tak dlouhodobá, mnohdy celoživotní. Včasné zahájení léčby a dostatečné monitorování jejího efektu dokáže pacienta udržet ve funkčním a aktivním stavu.

Léčba musí být komplexní a sestává se ze změny životního stylu, cvičení a rehabilitace, používání léků a někdy také z operací, které upravují deformace kloubů. Mezi léky patří léky, které tiší bolest, což jsou analgetika a potom léky proti zánětu.

Protizánětlivé léky se dělí na 3 skupiny:

• kortikosteroidy
• konvenční syntetické chorobu modifikující léky (csDMARDs)
• biologické chorobu modifikující léky (bDMARDs)
• cílené syntetické chorobu modifikující léky (tsDMARDs)

Cílem léčby je potlačení zánětu kloubů, což je základ úspěchu a neúspěchu léčby revmatoidní artritidy. Pokud se daří držet zánět pod kontrolou, zpomaluje se poškození kloubů, pacient má lepší pohybové funkce, vyšší kvalitu života a dokáže se plně věnovat denním aktivitám, sociální interakci a pracovat.

Strategií léčby je tzv. remise nebo nízká aktivita onemocnění, tedy potlačení zánětu kdy se neobjevují ani klinické projevy (bolest, otoky). Říká se tomu léčba k cíli (“treat-to-target”) a cílem je právě remise/nízká aktivita. Léčba by měla být zahájena co nejdříve od diagnózy a rychle by se mělo směřovat k cíli. Pokud jeden lék nezabere během 3 měsíců, je doporučeno jej zaměnit za jiný více účinný.